Stoupající ceny energií a blížící se zimní období způsobují vrásky na čele mnohým z nás. O to více, pokud žijeme v energeticky nehospodárných domech. Pro ty, kteří si můžou dovolit jednorázovou investici ve výši desítek tisíc korun, se však nabízí řešení v podobě rekonstrukce a lepšího zateplení. I když začnete třeba v říjnu, můžete ji stihnout, ještě než přijde zima.
Jak ji provést, aby vytápění do budoucna nezasáhlo vaši peněženku, poradí odborníci ze Skupiny Saint-Gobain.
Novinové titulky pravidelně plní obavy z vysokých cen elektřiny a plynu. Venku se přitom začíná ochlazovat a je jasné, že s nadcházející topnou sezónou výdaje na energie ještě porostou. „Topná sezóna v našich podmínkách trvá zhruba od září do května. To je více než 270 dní, kdy musíme platit za vytápění. Ve špatně zateplených domech ale velká část tepla, kterou vyprodukujeme, uniká do exteriéru. Dům se tím pádem neohřeje dostatečně a my musíme přitápět dál,” vysvětluje Tomáš Truxa ze společnosti ISOVER, Saint-Gobain, která se specializuje na výrobu izolačních materiálů. Namísto sbírky nových svetrů můžete ovšem na podzim zainvestovat do rekonstrukce, která se z dlouhodobějšího hlediska výrazně vyplatí.
Hlavní roli v rekonstrukci zaměřené na úspory tepla hraje zateplení. „Pokud zateplíme vnější konstrukce polystyrenem či minerální vlnou, můžeme ušetřit až 88 % jejich tepelných ztrát,” říká Tomáš Truxa. Nejčastější chybou při rekonstrukci izolačního systému bývá podle něj podcenění tloušťky izolačního materiálu. „Ve snaze ušetřit trochu při samotné realizaci pak lidé dlouhodobě tratí na tom, že svůj dům zateplili nedostatečně,” upozorňuje odborník z ISOVERu.
Obvodovými konstrukcemi může ročně uniknout teplo za desítky tisíc korun
Rozdíly v tloušťce izolace si lze ukázat na příkladu průměrného jednopodlažního rodinného domu se zastavěnou plochou 140 metrů čtverečních. „Nejsou-li zdi, podlahy či střecha dostatečně zatepleny, při topení plynem dosahují tepelné ztráty ročně zhruba 32 MWh,“ vysvětluje Tomáš Truxa. „Současná cena tepla se přitom pohybuje kolem 3000 korun za MWh. To znamená, že při současných cenách plynu za rok zbytečně protopíme přibližně 96 tisíc korun. Pokud ale zvolíme vnější zateplení dle současných norem, snížíme únik energie na 5 MWh ročně a ztráty na zhruba 16 tisíc korun, při dodržení pasivního standardu na zateplení potom uniknou pouhé 4 MWh, za něž zaplatíme jen asi 11 tisíc korun,“ vypočítává Tomáš Truxa. U obvodové stěny to znamená, že v případě normového zateplení budeme potřebovat izolaci o tloušťce zhruba 160 milimetrů, pasivní standard potom vyžaduje tloušťku 260-300 milimetrů. Pouhým zateplením obvodových konstrukcí tedy v tomto případě můžeme ušetřit až 85 tisíc korun ročně.
„Jak rychle se nám investice vrátí s ohledem na ceny izolačního materiálu a stavebních prací, si můžeme rychle spočítat na profi kalkulátorech, například na weber-kalkulator.cz,” radí Miroslav Trojan ze společnosti Weber, která se zaměřuje na komplexní řešení zateplovacích systémů. Se zateplením navíc podle něj není nutné začínat vždy od základů. „Dům může být již nějakým způsobem zateplen, ale zateplení je třeba nedostačující nebo nějakým způsobem narušené. Lze pak zvolit levnější variantu jeho opravy a renovace,” dodává.
Kvalitní okna zvýší úspornost budovy až o pětinu
Dalším významným faktorem při úniku tepla jsou okna. „Dnes se už standardně používají izolační trojskla, díky nimž jsou tepelné úniky menší. Vhodná skla mohou úspornost budov zvýšit až o dalších patnáct procent,“ vysvětluje Michal Široký ze společnosti Saint-Gobain Building Glass, která se specializuje na zasklení. „Důležité je ovšem brát ohledy také na takzvaný solární faktor, který určuje, kolik sluneční energie pustí sklo do interiéru. Když je vysoký, po většinu roku okna vlastně přitápí,“ upozorňuje. V současné době již naštěstí existují okna, která zohledňují oba tyto parametry. Vhodná jsou především pro severní část domu a jejich pořízení může představovat další krok k úspornějšímu bydlení.
Roli hraje i rám okna a jeho osazení
Často podceňované faktory představují rám okna a jeho osazení. I ty však mohou hrát v energetické náročnosti budovy významnou roli. U rámu zaručí vyšší těsnost takzvané skryté panty. Při osazování okna do konstrukce je pak třeba dbát na to, aby bylo osazeno vzduchotěsně a na úrovni teplené izolace.
