Kapalný propan dobře vytopí starší dům a drží stabilní cenu. LPG vytápění tak stále častěji využívají i senioři

0
34
Foto: Pexels/Max Rahubovskiy

Na odstávku starých nevyhovujících kotlů zbývá necelý rok. Energetická krize zamíchala kartami tak, že vytápění čistým propanem ze zásobníku může leckteré domácnosti dávat větší smysl než tuhá paliva nebo zemní plyn, nemluvě o velmi drahé elektřině. Instalace propanového zásobníku je totiž mnohdy levnější než nová plynová přípojka. Statistiky ukazují, že mezi zákazníky odebírajícími kapalný propan je velký podíl lidí v důchodovém věku, kteří preferují výkonný zdroj tepla s minimálními nároky na obsluhu.

Vytápění plynem dodávaným do zásobníku – jedná se o zkapalněný propan (LPG) – se vždy uplatňovalo zejména tam, kde nebyla dostupná přípojka zemního plynu. V posledních letech se však situace výrazně změnila a cenově stabilní LPG, které se během plynové krize ani nedotklo stropu, jenž musel být zaveden pro zemní plyn, se stává zajímavým zdrojem energie pro širší okruh zákazníků.

Z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 vyplývá, že vytápění plynem ze zásobníku využívá v Česku asi 23 tisíc domácností. Zdaleka tedy nejde jen o odlehlé horské lokality nebo příhraniční oblasti. „Přestože je Česko poměrně hustě plynofikované, např. v kraji Středočeském nebo Jihočeském jsou dle Českého statistického úřadu okresy, kde nemá možnost se připojit k distribuční soustavě zemního plynu okolo tří čtvrtin obcí,“ upozorňuje Jiří Karlík, odborník na LPG a generální ředitel společnosti Primagas. A dodává, že i tam, kde je plyn zaveden, může být zbudování zcela nové plynové přípojky nákladově zcela neakceptovatelné a lidem se nezřídka vyplatí spíše investovat do instalace zásobníku na zkapalněný propan.

Podle údajů České asociace LPG se cena propanu v posledních dvou letech pohybovala někde mezi 2 a 3 korunami za kilowatthodinu, a to včetně DPH, dopravy i distribučních poplatků. Jde tedy o diametrálně odlišnou situaci než u zemního plynu nebo elektřiny. V posledních měsících navíc koncová cena čistého propanu dodávaného do zásobníku klesla na úroveň okolo 2,4 Kč/kWh. Zlevňovala i elektřina, dle podzimních ceníků nabízí největší dodavatelé ceny pod vládním stropem. Stále se však jedná o částky někde mezi 4 a 5 korunami za kilowatthodinu, a to bez DPH a dalších poplatků souvisejících s dodávkou elektřiny.

Cena ale není jediný důvod, proč roste význam propanového vytápění. Na odstávku starých neekologických kotlů 1. a 2. emisní třídy už nezbývá ani rok. Pro mnoho domácností ve starších a energeticky více náročných domech nebude třeba tepelné čerpadlo, které je jinak vysoce efektivním zdrojem energie, optimální volbou. Starší hůře zateplené objekty dobře vytopí právě plyn, ať už ten zemní nebo LPG. „Mnozí senioři se také stěhují z města třeba do bývalých rekreačních objektů, které nejsou dobře izolovány a mohou být v oblastech se slabou přípojkou elektřiny. Často tam jsou i celoročně, protože vzhledem k nedostupností městských bytů pro mladé lidi přenechají rodiče svůj stávající byt potomkům a stěhují se ‚na chatu‘,“ připomíná Jiří Karlík.

Dalším hlediskem jsou pak nároky na obsluhu. Pro mnoho starších lidí je nutnost výměny starého kotle také příležitostí zbavit se „špinavého“ zdroje tepla i námahy s nezbytnou přípravou a skladováním paliva. V takovém případě je plyn ideální volbou a statistiky společnosti Primagas potvrzují, že více než polovina odběratelů topného propanu jsou zákazníci ve věkové skupině 60 a více let.

Navzdory zakořeněnému mýtu o drahém LPG se tak ukazuje, že vytápění kapalným propanem ze zásobníku se stalo plnohodnotnou alternativou ostatních zdrojů energie, cenově přijatelnou i pro zákazníky, kteří si chtějí dopřát klidné stáří. „Propan využívám hodně na topení i na ohřev vody. Je mi 70 let, hůře chodím, ale díky propanovému topení jsem soběstačná. Můžu tak zůstat doma a nemusím do domova pro seniory, protože s topením nemám starosti – žádné tahání dřeva, žádný popel atd. Každému důchodci na venkově bych propanové vytápění doporučila,“ uvedla Eva Hrubá z Dobříše, která letos přešla na propanové vytápění po odstávce starého kotle na tuhá paliva.

Výhoda LPG je kromě nezávislosti na distribuční síti (i na Rusku) a stabilní ceny také ve vyšší výhřevnosti. Zatímco 1 m3 zemního plynu poskytne zhruba 34 MJ energie, stejné množství čistého propanu obsahuje 88 MJ. LPG má perspektivu i v kontextu odklonu od fosilních zdrojů energie. „Při pořízení do nového zdroje vytápění se předpokládá, že jde o investici na desítky let. Leckdo ale může mít zcela pochopitelnou obavu o to, aby nemusel za pár let zase měnit kotel kvůli dekarbonizaci. I proto garantujeme, že do roku 2040 LPG postupně nahradíme alternativami v podobě bioLPG, obnovitelného dimethyletheru neboli rDME, případně dalšími obnovitelnými plyny, které lze již nyní spalovat ve stávajících kotlech,“ uzavírá Jiří Karlík.