Konference Šetrné budovy 2024: stavíme bioměsta, udržitelné objekty a další evoluční projekty, přesto ještě podle odborníků energetickou náročnost budov a uhlíkovou stopu stále nesnižujeme dostatečně

0
13
Foto: Pexels/Expect Best

Evropa se má do roku 2050 stát prvním bezemisním kontinentem, neboť dekarbonizace je jediným způsobem, jak zmírnit dopady změn klimatu, jakých jsme nyní svědky. Cíl je ale splnitelný pouze za předpokladu, že ve stavebnictví a v sektoru budov dojde k zásadním změnám. Podle odborníků ty dosavadní nejsou dostačující. Stavebnictví, které je odpovědné až za 38 procent celosvětových emisí CO2, stále patří mezi největší znečišťovatele. Na nutnosti dále snižovat energetickou náročnost budov a jejich uhlíkovou stopu při výstavbě i provozu se shodli účastníci konference Šetrné budovy 2024, kterou pořádala Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) a jejímž podtitulem byla Dekarbonizace jako cesta k udržitelné budoucnosti.

Mezinárodní akce, která se letos konala již podeváté, je tradičně považována za nejprestižnější v oboru šetrného stavebnictví v ČR. Na konferenci vystoupila řada předních zahraničních odborníků i lídři byznysu působící na českém stavebním trhu. Záštitu nad akcí převzala Světová rada pro šetrné budovy (WorldGBC) a Ministerstvo životního prostředí. „Dekarbonizace je aktuální téma, které rezonuje napříč společností. Dokládá to i hojná účast na konferenci,“ říká Simona Kalvoda, výkonná ředitelka CZGBC.

Přestože stavebnictví a sektor budov prochází změnami, jejich dopad na snížení emisí je stále nedostačující. To dokládají i statistická data. Například dle zprávy OSN z konce roku 2022 dosáhly v důsledku stavebního boomu emise CO2 celého stavebního odvětví nového maxima a stavebnictví se tak dostalo mimo trajektorii směřující k bezemisnímu cíli stanovenému na rok 2050. „Nemůžeme dál navrhovat města a budovy, jako by se nic nedělo,“ varuje Vicente Guallart, uznávaný architekt, bývalý hlavní architekt Barcelony, a jeden z key note speakerů konference. Guallart je „propagátorem“ konceptu bioměst, tedy měst, která se řídí pravidly přírodních systémů, podporují život a biodiverzitu.

Koncept Guallart přiblížil posluchačům na svém projektu v čínském městě Siung-an, v němž zkombinoval tradiční evropské městské bloky, čínské moderní věže a produktivní zemědělskou krajinu. Objekty postavené z masivního dřeva zahrnují byty, kanceláře, obchody, ale i potravinové trhy, mateřskou školu či bazén. Na střechách všech budov jsou umístěny skleníky, které umožňují produkci potravin, a také panely pro výrobu elektrické energie. Vše je navrženo tak, aby lokalita mohla fungovat soběstačně na principech oběhového hospodářství.

Udržitelnost vyžaduje spolupráci

Udržitelné stavby prošly v průběhu let zásadním vývojem – od základních principů zelených budov k chytrým, zdravým, cirkulárním a navíc s nulovými emisemi. „Evoluční projekty zpochybnily do té doby zavedené normy a umožnily tak vývoj konceptů zelených budov, a to díky strategiím zaměřujícím se na data, zdraví, cirkulární ekonomiku a nulové emise. Toto myšlení je do budov integrováno od jejich samotného počátku,“ uvedla Ana Cunha, která působí ve společnosti Deerns na pozici Strategic Sustainability Advisor & CSR Director, a na pražské konferenci byla jedním z hlavních mluvčích.

Dodala, že v minulosti převládal názor, že udržitelné stavebnictví je pouze v rukou architektů a inženýrů. „Udržitelnost vyžaduje zapojení každého hráče na trhu. Musíme zkrátka pochopit, že se všichni vzájemně ovlivňujeme a jen prostřednictvím spolupráce můžeme nejen udržitelnost, ale také společenskou odpovědnost posunout do další fáze,“ je přesvědčena Ana Cunha.

Mezi zeměmi panují v oblasti udržitelné výstavby velké rozdíly. Náskok mají severské země či Nizozemsko. Inspiraci ale můžeme hledat i ve Francii. „Zavedli jsme tu něco, čemu říkáme schéma odpovědnosti za stavební a demoliční odpad. Před několika lety byla většina hráčů na trhu proti. Považovali to za nové nařízení, které bude nákladné a hlavně složité. Postupně ale začali být této myšlence poměrně přístupní. Dává totiž společný rámec, usnadňuje zavádění recyklačních programů a činí je ziskovými, což tady dříve nebylo,“ vysvětluje Pascal Eveillard, sustainable business development director ve skupině Saint–Gobain.

Ukázka remolice

Pozitivní příklady udržitelného přístupu najdeme také v tuzemském stavebnictví. Ukázkovým příkladem cirkularity je remolice administrativního objektu Merkuria v pražských Holešovicích, kterou provádí společnost Skanska. „Starou budovu jsme postupně odstrojili až na skelet. V každé fázi jsme pečlivě plánovali předání jednotlivých frakcí dalším partnerům. Je lehké uplatnit běžné materiály, těžké bylo ale uplatnit méně typické materiály jako kabely či příčky. Vše se nám to ale nakonec podařilo,“ říká Eva Nykodymová, Environmental manager ve společnosti Skanska. Merkuria by měla být kompletně rozebrána na konci dubna. Poté projde pozemek rekultivací a začne výstavba moderního kancelářského objektu.

„Je potřeba udělat vše pro to, aby všechny stavěné budovy produkovaly co nejméně CO2 při provozu a aby také maximálním možným způsobem vyhovovaly lidem i městu při zachování vysoké životnosti budovy,“ zdůrazňuje Petr Palička, Managing Director Penta Real Estate. Tuto vizi podporuje i nová evropská směrnice o energetické náročnosti budov, kterou nedávno schválil Evropský parlament. Dle ní budou muset být od roku 2030 všechny nově postavené obytné domy s nulovými emisemi, u nebytových budov bude tento termín platit o dva roky dříve. Je též třeba připravit renovační strategii, která umožní až ztrojnásobit tempo kvalitních renovací všech objektů tak, aby bylo dosaženo bezemisního fondu budov v roce 2050.

Zásadním dokumentem na cestě k dekarbonizaci českého stavebnictví je dekarbonizační roadmapa, kterou vypracovala Česká rada pro šetrné budovy. Obsahuje konkrétní kroky a plán opatření nutných k eliminaci emisí skleníkových plynů v budovách. „Na základě ročních konzultací s klíčovými zainteresovanými stranami byly identifikovány hlavní bariéry dekarbonizace ve stavebnictví a navrženy nutné kroky k jejich překonání. Jednotlivá opatření jsou shrnuta formou roadmapy obsahující úkoly pro hlavní zainteresované strany,“ uvedla Simona Kalvoda.

Pomoci získat více dat potřebných pro nastavení dekarbonizačních opatření má databáze energetické náročnosti budov, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu. „Snažíme se mít na jednom místě všechna data o energetické náročnosti budov v České republice. Každý si bude moci najít a udělat obrázek o tom, jaký je aktuální stav budov. Vše bude jednoduše přístupné a doufáme, že alespoň za dva roky by databáze mohla začít fungovat,“ konstatuje Nathalie Marková, vedoucí oddělení Odboru energetické účinnosti a úspor na MPO.

Dekarbonizační opatření samozřejmě vyžadují nemalé finanční prostředky. Je pozitivní, že na potřebu změn ve stavebnictví́ již zareagoval i finanční́ sektor. Banky nabízejí služby i paletu produktů, které mají vést klienty k udržitelnosti. Naopak klesá jejich ochota financovat aktivity, které jsou nešetrné k životnímu prostředí.