Důraz na větší úspornost budov či tepelnou izolaci. Přísnější legislativa nahrává oblibě akumulačních systémů vytápění

0
61
Foto: Pexels/Pixabay

Zpřísnění legislativy týkající se energetické náročnosti novostaveb platí od loňského roku. Oproti minulosti přitom vyžaduje lepší provázanost jednotlivých prvků stavby od tepelné izolace až po způsob vytápění. V posledních letech i díky tomu stoupá obliba akumulačních systémů vytápění, které jsou vhodným řešením právě do kvalitně izolovaných objektů. Podle odborníků je přitom i vzhledem k chystané směrnici EU možné, že se tento trend bude brzy týkat i domů s dosud nejvyšší energetickou náročností.

Projektování novostaveb s sebou nese zpravidla požadavek na minimalizaci tepelných ztrát jednotlivých objektů, tato snaha je přitom částečně navázaná i na legislativní normy. Zatím poslední novinkou je v tomto směru novela vyhlášky o energetické účinnosti, jež od loňského roku změnila požadavky na novostavby, které by měly mít téměř nulovou spotřebu energie.

Novostavby v Česku musí být podle této novely úspornější a například rodinné domy by měly dosahovat výrazně nižší hodnoty spotřebované primární neobnovitelné energie. Za rok by to mělo být pouze 70 – 75 kWh/m2. „Zatímco v 2020 stačilo běžný rodinný dům zateplit 15 cm izolace a byl prohlášen za ‚téměř nulový‘, podmínky platné od roku 2022 už vyžadují komplexnější přístup související s kvalitou architektonicko-energetického konceptu,“ řekl Michal Čejka z Centra pasivního domu.

Přísnější podmínky nahrávají akumulačním systémům vytápění

Kromě těsnosti obálky se tak u projektování novostaveb dbá i na další aspekty. Mnohem koncepčněji se přistupuje například ke způsobům vytápění, zejména pokud jde o topení dřevem. Těsnost obálky budovy totiž výběr topidla zásadně ovlivňuje. V posledních letech i díky tomu výrazně roste poptávka po takzvaných akumulačních systémech vytápění.

„Lidé se více zaměřují na efektivní využití tepla. Poptávka po akumulačních řešeních v případě novostaveb, které musí splňovat poměrně přísné podmínky z hlediska tepelných ztrát, jednoznačně roste,“ uvedl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou kamnových a krbových systémů. Legislativní změny platné od začátku loňského roku v tom přitom podle něj hrají poměrně významnou roli, kromě jiného totiž tlačí jednotlivé aktéry již při plánování projektu k větší spolupráci.

„Do popředí se od zavedení přísnějších podmínek více dostala myšlenka vzájemné propojenosti celého návrhu architektonického konceptu, přes stavební řešení až po technologie. O energetickém konceptu a technologiích se nyní přemýšlí již ve fázi architektonické studie. Odpovědné plánování je v tomto směru největší změnou. V oblasti technologií se do popředí i v souvislosti s energetickou krizí dostávající progresivní technologie a obnovitelné zdroje. Ty konvenční jsou naopak na ústupu,“ doplnil Michal Čejka.

Trend pozorovatelný i v rámci vzdělávání

Zásadním důvodem růstu popularity akumulačních systémů vytápění dřevem je jejich vhodnost pro dobře izolované novostavby. Akumulační topidla jsou totiž schopna energii vyrobenou v ohništi uložit do materiálů s akumulační kapacitou a rozložit tak její využití v čase. „Dnešní dobře izolované stavby jsou velmi citlivé na přetopení. Jakékoli náhlé teplotní výkyvy, způsobené právě třeba rychlým náběhem jednodušších teplovzdušných systému, tyto stavby problematicky vstřebávají. To, že v případě nových staveb bude při volbě lokálního topidla upřednostněna nějaká forma akumulace, je nyní téměř jisté,“ řekl prezident Cechu kamnářů ČR Libor Soukup.

Trend nástupu akumulačního způsobu vytápění se přitom neukazuje pouze na rostoucí poptávce uživatelů těchto objektů. „Lze to pozorovat třeba i na tom, jaký zájem je ze strany kamnářů a kamnářských firem o vzdělávací programy týkající se akumulačních staveb a akumulačního vytápění,“ uvedl Libor Soukup.

Evropská směrnice pro energeticky nejnáročnější stavby

Ačkoliv bývá maximální tepelná izolace budov spojována spíše s novostavbami a nejvíce energeticky úspornými objekty, brzy by se zřejmě mohla dotknout i opačného spektra staveb. V březnu totiž Evropský parlament schválil směrnici, podle které by se rodinné a činžovní domy spadající do kategorií energetické náročnosti E, F a G měly rekonstruovat a zateplit, aby do roku 2033 spadaly do kategorie D.

Směrnice sice nemá ještě definitivní závaznou podobu pro Česko, podle odborníků to však může i do budoucna znamenat, že lidé budou přirozeně tíhnout k efektivnější distribuci tepla. „Pokud dojde k zateplení starších objektů, uživatelé se budou dostávat do situací, kdy jim do té doby vyhovující teplovzdušný systém bude najednou dům přetápět. Lze tedy očekávat, že i tato skupina lidí začne postupně vyhledávat akumulační systémy vytápění, aby docílila potřebné tepelné pohody v interiéru,“ uzavřel Petr Banasinski.