Nástup jara znamená pro spoustu uživatelů kontrolu a revizi kamen či krbů po několikaměsíční topné sezoně. Ačkoliv některé jednodušší úkony jako čištění skla, úklid topeniště či kontrolu přívodu vzduchu lze provést svépomocí, u těch důležitých by měl být vždy přítomný kamnář. S jakými problémy se tedy na odborníky po konci topné sezony obrátit? Čemu věnovat u kamen či krbů největší pozornost? A jak zajistit, aby bylo možné teplovodní výměník čistit svépomocí? Nejen na tyto otázky nabízí odpověď následující článek.
S příchodem jara řada uživatelů přestává na několik měsíců používat pro vytápění interiéru své krby či kamna. S růstem venkovních teplot se tak objevuje ideální příležitost pro revizi či posezónní údržbu systému vytápění. Zatímco některé jednodušší úkony zvládne uživatel svépomocí, u většiny případů by se měl obrátit na odborníka. Jedním z nejčastěji zmiňovaných aspektů údržby krbového či kamnového systému vytápění je přitom kontrola a vyčištění odvodu spalin. Daný prostor se spalováním dřeva přirozeně zanáší, na tuto povinnost proto pamatuje i legislativa, podle které by spalinové cesty měly být vyčištěny alespoň jednou ročně, a to za přítomnosti odborníka, tedy kominíka.
„Pokud vytápěcí systém používá člověk celoročně, je vhodné ho čistit ideálně třikrát do roka. Pokud tak nečiní, může to znamenat nejen horší odvod spalin, ale při ucpání odváděcího prostoru i to, že spaliny uniknou do interiéru. Uživatel je tak vystaven nejen nepříjemnému zápachu, ale i toxickým látkám. Návštěva kominíka jednou ročně by toto měla eliminovat,“ řekl Petr Banasinski, jednatel společnosti Hoxter, která se zabývá výrobou krbových a kamnových systémů. Ačkoliv si podle platných předpisů může uživatel zařízení do 50 kW výkonu teoreticky čistit sám, zejména u kvalitnějších výrobků je vždy vhodné obrátit se na odborníka a neriskovat poškození často nákladného zařízení.
Kontrola přívodu vzduchu samotným uživatelem
Co se naopak v jarních dnech vyplatí svépomocí zkontrolovat, je přívod vzduchu. Ten by měl být ideálně naprosto průchozí, aby bylo při vytápění zajištěno správné hoření. „V tomto směru mohou nastávat i některé kuriozity. Setkali jsme se s tím, že v přívodu vzduchu se usídlila malá zvířata. Také se může stát, že některý z uživatelů přívod přikryje, aniž by tušil k čemu slouží. Dostatečnou průchodnost této části člověk určitě může zkontrolovat svépomocí,“ doplnil Petr Banasinski.
S ohledem na nutnost údržby v jarních měsících je podle odborníků vhodné prostor topeniště v krbu či kamnech vyklidit a nechystat v něm palivo na podpal za několik měsíců. Kamnáři se pak reviduje funkce daného zařízení o poznání snadněji. „Kontrola bývá komplexní, kamnář kontroluje přívod i odvod vzduchu, dvířka, kvalitu těsnění či zda nedošlo například k deformaci některých částí zařízení,“ uvedl jednatel společnosti Hoxter.
Pravidelná výměna těsnění odborníkem
Právě zmíněné těsnění by přitom mělo být jednou z častěji sledovaných součástí krbu či kamen. I u kvalitních výrobků jde stále o spotřební zboží, které svoji funkci plní na maximum jen několik let, ačkoliv se někteří výrobci mohou snažit tvrdit opak. Obecně se tak doporučuje těsnění měnit každé dva roky, vždy by to přitom měl dělat kamnář,“ uvedl Petr Banasinski.
Díky tomu tak podle něj bude zaručeno, že krb či kamna budou mít stále deklarovanou účinnost a zajistí čisté hoření s nízkými emisemi. I z tohoto důvodu proto odborníci doporučují zaměřit se už při pořizování vytápěcích zařízení umístěných v obestavbě na taková řešení, která disponují přístupnými revizními otvory. Počáteční investice je v takovém případě sice vyšší, ve finále to však znamená daleko jednodušší a levnější revizi či opravu. V opačném případě je totiž často nutné obestavbu kolem krbu či kamen zbourat, aby se kamnář k problematickému místu dostal.
Se zmíněným těsněním se úzce pojí i další část krbů či kamen, a to skleněná dvířka. Pokud se totiž začerní už například při druhém topení, jde zpravidla o signál, že topeniště není dobře utěsněné, a nedochází tedy k dokonalému spalování. Pokud naopak těsnění plní svoji funkci dobře, sklo se ušpiní až například po 14 dnech používání. „Čištění skla je určitě záležitost, kterou uživatel zvládne svépomocí, ideální je provádět ho suchou cestou bez použití tekutých čističů, které mohou poškodit těsnění. Obecně doporučujeme sklo nejprve vyčistit a následně zvát kamnáře, aby měl pro revizi ideální podmínky,“ upřesnil Banasinski.
Pokročilá řešení výměníku umožňují údržbu svépomocí
Důležitým parametrem u krbových a kamnových systémů bývá i to, zda je jejich součástí i teplovodní výměník pro ohřev teplé vody. I u této součásti přitom s ohledem na provoz dochází k postupnému zanášení, které je ovlivněné četností využívání systému vytápění či kvalitou dřeva. Příliš zanesený výměník může ve finále zapříčinit snížení výkonu konkrétního zařízení, vyšší komínovou ztrátu a s tím spojenou i vyšší spotřebu paliva. Saze a popílek usazený na výměníku včetně zkondenzovaných dehtů se totiž chovají jako izolace a brání předávání tepla spalin otopné vodě.
„Pokud člověk využívá systém vytápění na denní bázi, nestačí čistit výměník pouze po sezóně. Správně by se tak mělo dít zhruba jednou měsíčně, aby zařízení plnilo ideálně svoji funkci. Ideální je v takovém případě řešení, které má v sobě již zabudovaný integrovaný čistič s nerezovými spirálami. Uživatel s nimi pouze jednoduše zakvedlá a usazeniny spadnou dolů. Pravidelné čištění lze tedy zvládnout svépomocí,“ řekl Petr Banasinski. Neznamená to však, že by výměník neměl pravidelně kontrolovat i odborník. „Kontrolu všech kamen či krbů s teplovodním výměníkem je podle zákona nutné udělat alespoň jednou za 3 roky. V opačném případě jde o porušení legislativy,“ uzavřel Petr Banasinski.
