V období letních veder často přemýšlíme nad tím, jak svůj dům co nejrychleji ochladit. Většina z nás přirozeně uvažuje o klimatizaci, jejíž pořízení bývá často tou nejrychlejší možností. Koncepčním a dlouhodobým řešením je například izolace podkroví, pořízení protislunečních skel nebo instalace chlazení v podhledech. Jaké možnosti jednotlivá řešení nabízejí?
Stropní chlazení
Ideální alternativou klimatizace je například instalace chlazení do podhledů. „Do celé plochy stropu lze pod sádrokartonové podhledy vložit speciální rohože, jimiž proudí studená voda. Stropní konstrukce pak rovnoměrně ochlazuje konstrukci budovy,“ vysvětluje Robert Hošek, garant technické podpory ze společnosti Rigips, Saint-Gobain, která se mimo jiné věnuje právě sádrokartonovým systémům pro chlazení a topení v podhledech. „Oproti klimatizaci skýtá tento systém mnoho výhod. Vnitřní prostředí ochlazuje, aniž by zde musel proudit vzduch. Chladem naakumulovaná budova odolává teplotním náporům, takže uvnitř nedochází k teplotním výkyvům,“ říká. Chlazení v podhledech je zcela tiché a nevyžaduje údržbu. V zimě navíc studenou vodu můžeme nahradit teplou a systém využít i pro vytápění.
Tento způsob ochlazování interiérů je populární zejména v kancelářských budovách, instalovat se ale dá i do domů. V praxi se jedná o polyurethanovou trubku s kyslíkovou bariérou zatavenou mezi dvě tepelně vodivé hliníkové fólie. Schopnost chlazení pak spočívá v tzv. vysokoteplotním chlazení, kdy voda v trubkách má teplotu 16 °C, na rozdíl od běžné klimatizace, která vyžaduje vstupní teplotu kolem 6 °C pro dosažení stejného chladícího účinku. Tento princip umožňuje výrazně snížit spotřebu energie a přitom poskytuje stejný komfortní pocit teploty. Pro vytápění naopak systém využívá teplé vody. Ideální je podle Roberta Hoška kombinace se sádrokartonovými deskami s vysokou tepelnou vodivostí, například ty obohacené o grafit. „Ty výborně rozvádí chlad v celé své ploše a zlepšují tak výkon systému i při použití menší plochy chladícího tělesa,“ vysvětluje odborník z Rigipsu.
Systém chlazení lze spojit i s řešením prostorové akustiky v interiéru. „Akustiku lze vyřešit použitím perforovaných sádrokartonových desek. S tímto systémem se nabízí uživatelům nejen tepelný komfort a úspora energií, ale i optimální využití interiéru bez akustických nedostatků, “ dodává Robert Hošek.
Izolace střechy pomůže přehřívání podkroví
Do boje s horkem však lze zapojit i jiné zbraně. Dům se často přehřívá od střechy, na níž dopadá největší množství slunečního záření. „Tepelnou izolaci si většina z nás spojí se snahou zamezit v zimě úniku tepla ven, zapomínáme však na to, že stejně tak zabrání prostupu tepla do interiéru během léta. Pokud nemáme dostatečně izolovanou střechu budovy, dochází k ohřívání podkroví. Řešením pro to může být kvalitní tepelná izolace,“ vysvětluje Tomáš Truxa, odborník na zateplení ze společnosti Isover, Saint-Gobain. Díky zateplení tak můžeme mít v domě příjemné mikroklima i za horkých dní.
Pro zateplení podkroví je podle odborníka z Isoveru ideální čedičová minerální vlna. „Ve snaze ušetřit lidé někdy volí menší tloušťku izolace, takový krok se ale nevyplácí. Cena samotného materiálu je totiž jen zlomkem finální částky za provedení zateplení. Tlustší izolace přitom znamená menší náklady na vytápění v zimě a příjemnější vnitřní teplotu v létě,“ vysvětluje Tomáš Truxa.
Protisluneční sklo výrazně sníží teplotu v interiéru
Možná to málokoho napadne, ale za horkých dní mohou hrát významnou roli také okna. Důležitá je přirozeně jejich orientace – méně slunečního záření dopadá do interiéru ze severní strany, okna orientovaná na jih naopak přehřívání napomáhají. V již hotovém domě s orientací oken většinou mnoho nezmůžeme, i tak ale existují způsoby, jak místnosti ochladit. „Nejrychlejší řešení představují externí rolety či žaluzie. Svůj účel splní, ačkoliv mohou překážet ve výhledu a některé typy jsou náchylné k poškození nebo znečištění,“ říká Michal Široký, odborník na zasklení ze společnosti Saint-Gobain Glass. Náročnějším, ale praktičtějším řešením pak může být instalace takzvaného protislunečního skla.
Protisluneční sklo je ideální pro jižní strany domu či terasy, kde se s horkem jinak bojuje jen stěží. „Oproti běžnému tepelně-izolačnímu sklu může protisluneční sklo pomoci snížit teplotu v místnosti až o 5 stupňů a zajistit ochranu proti extrémnímu slunečnímu záření. Zároveň má stejné tepelně-izolační vlastnosti jako běžné sklo, takže v zimě nedochází k tepelným únikům,“ vysvětluje odborník ze Saint-Gobain Glass. V minulosti bylo protisluneční sklo dostupné pouze ve vysoce reflexní variantě či v zeleném či bronzovém barevném provedení, což mohlo negativně ovlivňovat vzhled domu. Nyní už jsou ale na trhu k dostání i varianty s opravdu neutrálním designem.
Zelená střecha zchladí celý dům
Trochu radikálnějším, ale navýsost moderním a především ekologickým řešením letních veder je instalace zelené střechy. Vegetační střechy, jaké jsou běžné na bytových i rodinných domech v Paříži či Vídni, můžete realizovat různými způsoby od tenké a lehké zelené střechy se suchomilnými rostlinami po plnohodnotnou střešní zahradu. „Zelené střechy skýtají mnoho výhod, od úspor na energiích přes zlepšení ovzduší až po podporu biodiverzity. Jedním z jejich přínosů je ale také skutečnost, že snižují množství nakumulovaného tepla ve střešní konstrukci a tím pádem i tepelné zisky putující do podkroví,” vysvětluje Josef Hoffmann, odborník na zelené střechy ze společnosti Isover.
